Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sokolský víkendový pobyt v Černé Vodě u Žacléře

28. 11. 2013

Pro velký úspěch se již podruhé konal podzimní víkendový pobyt ve dnech 18. – 20.10.2013. Chatu vlastní Kristýna a Karel Kubínovi, kteří ji opět ochotně zapůjčili pouze za náklady na energii.

Účastníky výletu v roce 2012 byly bratři a sestry, kteří věnují svůj volný čas dětem.  Jsou to:          

                              starosta ing. František Sejval

                                   náčelník Tomáš Meier

                                   jednatel Petr Horáček

   sestry kuchařky Marcela Horáčková a Jitka Richterová

 

Děti v roce 2012:   Anna a Václav Hanzlíkovi, Tereza Holasová, Pavlína Horáková, Šárka a Péťa Horáčkovi, Daniel Kábrt, Lenka a Michal Vojtěchovi, Dominik Čermák, František Jiroušek, Tereza Špreňarová, Adam Richter

 

Děti v roce 2013: Jára Lhotský, Péťa a Šárka Horáčkovi, Adam Richter, Lenka a Michal Vojtěchovi, Daniel Kábrt, Anna a Václav Hanzlíkovi, Jakub Meier, Jáchym Regner, Jára Vít, Pavlína Horáková, Adéla Martincová, Adéla Algermaierová, Daniela Vacková

 

Sraz byl na nádraží ve Starkoči v pátek 18.10.2013 v 16. hodin. Batožiny a koláče upečené některými hodnými maminkami odvezl na chatu autem Tomáš Meier spolu s manželkou Věrou a dcerou Markétou. Děti odjely vlakem do Trutnova-střed, kde bylo naplánováno přestoupit na autobus do Žacléře. Zázemí na chatě, což je teplo a jídlo v ten okamžik již zajišťovaly Marcela s Jitkou, které dorazily autem o několik hodin dříve. Z této práce je vytrhl zvonící mobil, kdy Petr oznámil nemilou zprávu, že jim díky vlakovému zpoždění autobus ujel. Na štěstí na chatu zrovna dorazil Tomáš s batožinou, takže byla využita obě osobní auta, aby dovezla všechny účastníky z Trutnova do Černé Vody. Po ubytování byla večeře a informace o průběhu celého pobytu. Večerní hry zajistili Anna Hanzlíková a Michal Vojtěch. Ještě o půlnoci děti dupaly a přebíhaly z pokoje do pokoje. Přesto, že dospělí byli unaveni, museli po zkušenostech z předchozího roku použít špunty do uší. Chrápání některých sester a bratrů bylo totiž velmi, velmi silné.

V sobotu ráno Marcela s Jitkou časně vstaly a jely do Žacléře pro čerstvé pečivo. Mezitím, co po návratu připravovaly snídani, Sokolíci vyběhli v trenýrkách do sychravého podzimního rána na rozcvičku. Po snídani připravily starší děti na zahradě různá stanoviště a soutěže s otázkami a všestrannými dovednostmi. Vymrzlí se vrátily k výbornému obědu. Byla bramborová polévka, šťouchané brambory se slaninou a cibulí a vepřový řízek.

Po poledním klidu vyrazily děti na túru po okolí. Při návratu posbíraly dřevo do krbu a tím si zasloužily svačinu. Dále proběhly společenské hry, pouštění draka i ping pong.

Po večeři a po setmění všichni usedli do jídelny k zapáleným svíčkám. Petr nás všechny zaujal svým vyprávěním příběhu o sedláku Vránovi, který údajně žil v Černé Vodě. Svou poctivou prací zbohatl, pomáhal chudým lidem a měl rád děti. Někteří lidé mu však záviděli a nakonec byl neprávem oběšen. Jeho duše se převtělila do vrány, a jeho přízrak se prý dodnes potuluje po Černé Vodě. Některé děti příběh tak vyděsil (nejvíce Adélku Algermaierovou a Danielku Vackovou), že se drželi kuchařek jako klíšťata. Poté následovala stezka odvahy, na kterou se po té loňské nejvíce těšila Jitka. Čekala, že potká v lese pořádného kance, ale ozval se jen malý koloušek. Všechny děti s Jitkou vyrazily okolo židovského hřbitova ke krmelci. Byl úplněk, takže baterky nebyly ani třeba. Po návratu s údivem zjistily, že chata je zamčena a zhasnuta. Na dveřích visel podivný vzkaz: - Chcete-li své dospěláky viděti, musíte je na zahradě hledati- podpis-Vrána. Za chatou hořely louče a na stromě visel provaz na oběšení. Všude bylo ticho a najednou se zahradou mihl přízrak sedláka Vrány. Měl podobu obrovské vrány s dlouhými křídly. Děti se opravdu lekly. Přízrak k nim přistoupil a děti musely odpovídat na různé otázky, které se týkaly předchozího vyprávěného příběhu. Za správné odpovědi Vrána propustil unesené dospěláky a zmizel. Vrátily se před chatu, kde musely zazpívat státní hymnu, aby se chata otevřela. Pro všechny sousedy to byl jistě nezapomenutelný zážitek. Večer se pomalu uklidnil a děti se uložily ke spánku.

V neděli ráno vyhodnotil bratr Sejval bodování pokojů a bylo předávání diplomů. Každé dítě obdrželo diplom za jedinečnost, například Michal Vojtěch za prasklou gumičku, Daniela Vacková za všudypřítomnost atd. Po sbalení a úklidu se děti naobědvaly a vyrazily pěšky do Žacléře na autobus, který tentokrát stihly. Dojely do Trutnova, odkud je vlak odvezl do Starkoče. Se závěrečným úklidem a odvozem batožiny přijela pomoci také Andrejka Vítová. Chatu i děti jsme opět v pořádku předali a budeme se těšit na další pobyt.

Do kroniky zapsaly: Marcela a Jitka

 

 
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA